Historicky nejstarší klub chovající chrty, v roce 2001 oslavil půlstoletí své existence. Již v roce 1926 byl u nás založen klub pro chov chrtů a dostihový sport. O rok později se konaly první dostihy chrtů a účastnili se jich především barzojové a dále pár greyhoundů a vipetů. Klub tehdy pomalu rozvíjel svou činnost a zaměřoval se především na dostihy. Veškeré chrtařské aktivity, stejně tak jako chovnou základnu výrazně narušila druhá světová válka. Proto se nejprve několik let po ní začala kynologická činnost obnovovat. Právě v roce 1951 se znovu ustavil klub sdružující chrtaře – Klub chovatelů chrtů, navazující na ten předválečný. Klub sdružuje plemena: Greyhound – Anglický chrt, Irský vlkodav – Irish Wolfhound, Whippet – Vipet, Deerhound – Skotský jelení pes, Sloughi – Sluga, Barzoj – Ruský chrt – Borzoi, Italský chrtík – Piccolo Levriero Italiano, Afgánský chrt – Afghan Hound, Magyar Agar – Maďarský chrt, Saluki – Perský chrt, Galgo español – Španělský galgo, Azavak – Azawakh, Chart Polski – Polský chrt, Silken windsprite – Dlouhosrstý vipet.
Sídlo klubu: Povltavská 16/52, 171 00 Praha-Troja, kchch.cz
Zdroj: kchch.cz
Mladí partneři si pořídili dvě štěňata anglických chrtů. Jako všechna mláďata byla slaďoučká a jejich majitelé jaksi opomněli nejen na výcvik, ale především na výchovu. A jak štěňata rostla, jejich nevinný kukuč náhle vystřídalo divoké nezvladatelné řádění. Divoké hry se nevyhnuly ani majitelům, psi neměli naučenou míru stisku a proto nezřídka panička křičela bolestí. Ranní probouzení byla velká noční můra. Kuchyně, kde psi přenocovali byla celá pokálená a pomočená. Své výkaly psi rozšlapali po celé podlaze a vyskakováním i po nábytku. Takže místo ranního vítání a mazlení byl na řadě úklid a velké znechucení. Stejné nemilé překvapení čeká majitele po příchodu z práce nebo po jiné delší nepřítomnosti. Procházky jsou jedno velké přetahování, skákání a divokého škádlení psů. Neposlušnost a nezvladatelnost neumožňuje psům proběhnout se volně bez vodítka.
První zmínky o tomto starobylém plemeni jsou již z prvního tisíciletí našeho letopočtu. Jak už jeho pojmenování napovídá, tento druh chrta pochází z Afghánistánu. Samozřejmě, že původní afghánský chrt měl odlišnou podobu od té nynější. Rozlišovaly se dva druhy