Akita Inu je velký pes imponující svým elegantním zjevem a velkým sebevědomím. Je to nejdéle cíleně chované plemeno psů v historii. Od roku 1931 patří mezi zákonem chráněné živočichy jako kulturní a přírodní památka Japonska. Chov psa řídí nejstarší a největší kynologická organizace v Japonsku – Společnost na záchranu psů z Akity (AKIHO) se sídlem v hostorickém centru chovu – městě Ódate. Akita Inu je velmi přizpůsobivé plemeno, lehce cvičitelné, s dobrou pozorností, neohrožeností a odvahou, pevnými nervy, ale samostatně myslící, je proto nutné dbát od počátku na kvalitní rannou socializaci. Akita psychicky vyspívá již během prvního roku života. Už takto mladý akita je schopen vykonávat zkoušky povahy. Již roční jedinec tohoto plemene je klidný, vyrovnaný, plně socializovaný, jestliže se ale včas a správně vychovává.
Standard plemene:
ZEMĚ PŮVODU: Japonsko
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 13.03.2001
POUŽITÍ: společenský pes.
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena, Sekce 5 asijští špicové a příbuzná plemena, Bez zkoušky z výkonu.
CELKOVÝ VZHLED: velký pes, robustně stavěný, dobře vyvážený, s množstvím hmoty. Sekundární pohlavní znaky jsou silně patrné. Pes je ušlechtilý, důstojný, rezervovaný. Silná konstituce.
DŮLEŽITÉ POMĚRY: poměr kohoutkové výšky k délce těla (od hrbolku lopatky k hrbolku kosti sedací) je 10 : 11. Tělo feny je o trochu delší než tělo psa.
POVAHA / TEMPERAMENT: vyrovnaný, věrný, učenlivý a chápavý.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: velikost lebky je v poměru k tělu. Čelo je široké se zřetelnou čelní rýhou. Bez vrásek.
Stop: patrný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: velká a černá. Slabý a rozptýlený (difuzní) nedostatek pigmentu je přijatelný pouze u bílých jedinců, ale černá je vždy preferována.
Tlama: středně dlouhá a silná s širokým kořenem tlamy, zužující se, ale nikoliv zašpičatělá. Nosní hřbet je rovný.
Čelisti/Zuby: silné zuby, nůžkový skus.
Pysky: těsně přiléhající.
Líce: středně vyvinuté.
Oči: poměrně malé, téměř trojúhelníkového tvaru díky zvednutí vnějšího koutku oka, posazené poměrně široce, tmavě hnědé – čím tmavší, tím lépe.
Uši: poměrně malé, silné, trojúhelníkové, s mírně zaoblenými špičkami, nasazené středně široce, vztyčené a nakloněné vpřed.
KRK: silný a osvalený, bez volné kůže, v rovnováze s hlavou.
TRUP:
Hřbet: rovný a silný.
Bedra: široká a osvalená.
Hrudník: hrudník hluboký, předhrudí dobře vyvinuté, žebra středně vyklenutá.
Spodní linie: dobře vtažená k břichu.
OCAS: vysoko nasazený, silný, nesen silně zatočený nad hřbetem. Pokud je natažen, špička dosahuje téměř k hleznům.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY:
Rameno: mírně strmé, dobře vyvinuté.
Loket: těsně přiléhající k tělu.
Předloktí: rovné, se silnou kostrou.
PÁNEVNÍ KONČETINY: dobře vyvinuté, silné, přiměřeně zaúhlené.
TLAPKY: silné, kulaté, klenuté, kompaktní, prsty dobře vzájemně přiléhající.
POHYB: pružný, plný síly.
OSRSTĚNÍ:
SRST: krycí srst je hrubá a rovná, podsada jemná a hustá. Kohoutek a záď jsou pokryty mírně delší srstí, srst na ocasu je delší než na těle.
BARVA: červenobéžová, sezamová (červenobéžové chlupy s černými špičkami), žíhaná a bílá. Všechny zmíněné barevné rázy kromě bílé musí mít „urajiro“ (urajiro – bělavá srst na stranách tlamy, na lících, na spodní straně čelisti, krku, hrudníku, těle a ocasu a na vnitřní straně končetin).
VÝŠKA:
Výška v kohoutku:
Psi: 67 cm.
Feny: 61 cm.
Tolerance ±3 cm.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
- psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ.
- předkus nebo podkus.
- chybějící zuby.
- modře nebo černě skvrnitý jazyk.
- světlá duhovka.
- krátký ocas.
- plachost.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
- agresivita nebo nepřiměřená bázlivost
- uši nejsou vztyčené.
- svěšený ocas.
- dlouhá srst (chundelatá).
- černá maska.
- znaky na bílém základu.
Každý pes vykazující fyzické nebo psychické abnormality bude diskvalifikován.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Zdroj: akitaczech.cz, wikimedia