Australský honácký pes pochází jak nám již název napovídá z Austrálie. Plemeno vzniklo v 19. století a bylo používáno k práci s dobytkem. Při této práci musel pes využívat své dominance vůči divokým kravám, být houževnatý, vytrvalý a neohrožený. V současnosti je využíván na farmách při práci s dobytkem, jako ostražitý hlídací pes nebo jako společník do aktivní rodiny. Dobře snáší jakékoliv počasí. Je náročný na pohyb, nedokáže prolenošit hodiny na gauči. Je velmi mrštný a rychlý. Pokud mu nepřipravíte odpovídající zaměstnání, stane se z něj obtížný pes. Má rád děti, dobře se snese s ostatními psy a zvířaty. Využítí nalezne například v agility a sportovní kynologii. V zahraničí se dokonce využívá k vyhledávání výbušnin a drog. Pokračovat ve čtení „Psí plemena – Australský honácký pes“
Jak zvládat svého psa? Kupte si píšťalku!
Občas mi to připadá, že snad jen málokterý běžný pes co potkávám na ulicích poslouchá své majitele. Někdy je to nedostatkem snahy a leností majitelů psů, jindy zase neznalostí postupů, jak snadno lze psa vychovat. Nejhorší skupinou majitelů psů jsou ti, kterým je vše jedno a vůbec jim nevadí, když jejich psi skáčou po jiných psech či dokonce lidech. Patříte-li mezi zodpovědné majitele psů a máte zájem se naučit je ovládat, čtěte dál.
Pokračovat ve čtení „Jak zvládat svého psa? Kupte si píšťalku!“
Pes a horké letní dny
Léto je v plném proudu, i když letos se zatím ještě pořádně nestačilo projevit. Mnozí z nás vyjedou za teplým počasím do zahraničí k moři, jiní zůstanou v tuzemsku a navštěvují památky nebo si třeba zvelebují svou chaloupku. V mnohých případech nás doprovází náš věrný kamarád pes. Ale jak se psi vyrovnávájí s vysokými teplotami, šplhajícími na slunci někdy až ke 40 stupňům Celsia? Jsou také tak nadšeni z možnosti natáhnout se na pláži pod slunečník nebo se opékat na sluníčku jako my lidé? Jaké to je pro psy trávit půl dne ve vyhřátém autě na cestě za památkami? Co by nám řekli naši pejsci, kdyby uměli mluvit?
Buď já nebo pes a cvičitelka psů Victoria Stilwell
Victoria je vcelku sympatická Angličanka (byť v prvních dílech mírně připomínající dominu ze sado-maso salónu ;-), jezdící po domácnostech a pomáhající cvičit psy, se kterými si jejich majitelé nevědí rady. Často se však jedná spíš o výcvik a psychologickou poradnu pro neschopné až hloupé lidi, kterým jejich vlastní vinou přerostli chudáci nevinní psi přes hlavu.
Pokračovat ve čtení „Buď já nebo pes a cvičitelka psů Victoria Stilwell“
Dostihoví chrti a jejich smutný osud
Chrtí dostihy jsou nádherná podívaná.
Nedočkavá zvířata čekají v klecích až se otevřou dvířka. Vyrazí jako střela. Rychle běžící psi, svaly napjaté a viditelná radost z pohybu. Návnada tak tak uniká. Jásající a povzbuzující páníčkové čekají na své miláčky, aby je zahrnuli láskou a radostí nad vynikajícím výkonem. Po zaběhnutém dostihu jim majitel připraví měkoučký pelíšek a zajistí klidný spánek. Toto si asi představí většina z nás, uslyší-li slovní spojení chrtí dostihy. Bohužel dostihoví chrti ve Španělsku a Irsku mají život zcela jiný.
Klacík jako hračka pro psa?
Na každé procházce potkávám páníčky se svými psy. Někteří psi jdou spořádaně vedle svého páníčka, jiní očichávají nové zprávy od svých kamarádů a někteří běhají jen tak navolno a hrají si kdo nejrychleji dohoní holuba či veverku. Ale najdou se i tací, kteří si v tlamě nesou klacík – psy to náramně baví. Vesele u toho štěkají, za zvednutým klackem vysoko vyskakují. Kolemjdoucí se usmívají jaký je to pěkný pohled na šťastného psa, jak tak malinký pejsek unese tak obrovskou větev a jak se vznešený dobrman po aportu klacíku vzorně posadí před svého pána. Vše by bylo v pořádku, kdyby….