V tomto díle Buď já nebo pes nás Victoria Stilwell seznámí s maminkou a dospívající dcerou, která je majitelkou Patterdalského teriéra. Dívka svého psa miluje a je přesvědčená, že svou lásku mu dokáže pouze tím, že ho bude pouze hýčkat a nechá psa si žít bez jakýchkoliv povelů a pravidel. Pes je z této situace zmatený a musí proto vzít velení do svých tlapek. Patterdalský teriér je totiž lovecké plemeno a potřebuje denní zaměstnání. Pokud se nudí, najde si zaměstnání sám a ne vždy se to pak jeho majitelům líbí. Konkrétně tento mladý samec již zničil dva vysavače a nedovoluje nikomu přiblížit se k jeho mladé paničce. Dokonce napadá i matku své paničky, každý host je pro psa nevítaná návštěva a dává to svému okolí patřičně najevo.
Pes chrání svou majitelku a jakmile se k ní někdo přiblíží, okamžitě na něj zuřivě zaútočí. Ani matka se nedostane do dceřina pokoje bez rizika nebezpečného napadení! Doma je pro psa mladá dívka celým jeho světem. Na gauči spolu sledují televizi a pojídají chipsy, jakmile odejde dívka do školy, pes je nervózní až úzkostný, běhá po bytě a štěká. Močí a kálí kam ho napadne. Na procházkách se teriér zcela promění, jeho závislost na paničce zcela mizí. Pokud je bez vodítka, rozběhne se po okolí a volání své majitelky zcela ignoruje. Uvázaný na vodítku zase tahá jako zběsilý a zcela bez kontroly. Svou paničku sice miluje, ale neposlouchá. Maminka je z celé situace už zoufalá a proto zavolala Victorii, aby jim danou situaci pomohla zvládnout.
Jak pomůže Victorie nešťastné mamince a její dceři? Zde jsou fungující a praxí ověřené rady Victorie Stilwell:
Lidské jídlo a psi:
- Pes musí dostávat pouze krmivo určené pro psy. Už žádné dorty nebo chipsy, lidské jídlo obsahuje barviva a konzervanty, které u psů způsobují hyperaktivitu.
Stres a močení psa v bytě:
- Panička musí převzít velící úlohu. Někteří psi ze stresu kálí a močí po bytě, aby roznesli svůj pach po celém okolí.
- Začít psa cvičit základní povely jako „sedni“, „lehni“ a „zůstaň“. Důležité jsou také zákazové povely jako „ne“, „nesmíš“ a „fuj“.
- Cvičením psovi mladá dívka ukáže, že ona je tím z nich dvou, kdo v jejich svazku velí.
- Pes musí mít svůj vlastní pelech a nesmí spát s paničkou v posteli.
- Pro psa jsou pravidla velmi důležitá, pomocí nich se pes zklidní a jeho stres postupně zmizí.
Postavení maminky na žebříčku hierarchie:
- Pes si musí uvědomit, že on je tím nejvyšším článkem v rodině. Čím dříve to pes pochopí, tím dříve bude rodinné soužití šťastnější.
- Krmit psa bude jen maminka. Dívka ustoupí do pozadí, každou pozornost paničky si pes musí zasloužit.
- Maminka psa odmění za každé korektní chování. Tím posílí své postavení vůči psovi.
Jak cvičit psa pro přiměřenou ochranu své paničky:
- Nejprve je potřeba psa uklidnit, maminka dá psovi pamlsek dále od dívky, pomalu se k ní přibližuje a psa stále odměňuje. Na psa se přitom nijak výrazně nedívá, pouze sleduje jeho reakce, při zavrčení ustoupí dál a opakuje vše od začátku. Pes si spojí maminčinu přítomnost s odměnou a nakonec ji pes příjme bez jakýchkoliv projevů agrese.
- Jakmile máme zvládnuto přiblížení k paničce, můžeme začít trénovat dotknutí se majitelky psa maminkou. Jako pomůcku použijeme klikr. Maminka se přiblíží k dceři tak jak se to již předtím naučili, dotkne se dcery, klikne a dá psovi okamžitě odměnu. Toto několikát za sebou opakujeme. Pes pochopí, že jeho majitelce nic od maminky nehrozí a přestane ji před matkou chránit.
- Podobné to bude se vstupem do pokoje paničky. Majitelka psa nejprve uklidní, maminka s pamlsky pomalu vejde a na psa se opět nijak výrazně nedívá. Při klidném projevu psa klikne a odmění jej. Postup několikrát opakujeme. Jestliže jsme s chováním psa spokojeni, můžeme postoupit dál a posadit se na kraj postele. Je-li pes klidný, klikneme a odměníme jej. Snažíme se docílit toho, abychom nedali psovi záminku ke špatnému chování. Cílem je pouze ho odměňovat za dobré chování.
- S návštěvami budeme postupovat podobně. Nejprve psa zklidníme, potom pustíme návštěvu. Cizí osoby si psa nevšímají a nedívají se na něj, protože oční kontakt si pes může vyložit jako výzvu ke konfliktu. Pokud se pes k návštěvě přiblíží, ta se otočí k psovi zády. Za správné chování klikneme a psa okamžitě odměníme. Důležité je, aby odměna následovala vždy ihned po klinutí.
- Každý trénink psa by měl probíhat bez velkého emočního vypětí!
Útoky psa na vysavač:
- Musíme psovi ukázat, že ho ani paničku vysavač nijak neohrožuje.
- Nejprve necháme vysavač vypnutý, a psa postupně s přístrojem seznamujeme. Můžeme si se psem hrát, a nechat vysavač ležet na podlaze. Postupně se k vysavači přibližujeme.
- Pokud pes na vysavač skočí, odvedeme jej z pokoje a po uklidnění psa jej můžeme opět do pokoje vpustit. Tento postup stále opakujeme, až do uklidnění psa.
- Jakmile si pes zvykne na vypnutý vysavač, přístroj zapneme a necháme ležet na podlaze. Se psem si hrajeme, jako by se nic nedělo. Nechlácholíme psa, vysavač není žádné ohrožení.
- Když pes dělá pokroky, můžeme vysavač uchopit do ruky a začít vysávat. I maličký pokrok v chování psa odměníme.
- Snažíme se trénovat co nejčastěji, aby si pes upevňoval fakt, že vysavač není ohrožení.
Odloučení psa od paničky:
- Psa postupně zvykáme na naši nepřítomnost.
- Necháme psa v pokoji, a na pět sekund odejdeme bez loučení, jen za sebou zavřeme dveře. Pak se vrátíme, a psa si vůbec nevšímáme. Chvíli v pokoji zůstaneme a pak zase na chvilku odejdeme.
- Pes musí pochopit, že když panička odejde, neděje se nic mimořádného. Odloučení je běžná součást života.
- Pokud pes začne v pokoji vyvádět, počkáme za dveřmi až se zklidní a pak teprve vejdeme.